V úterý 19. 3. 2024 navštívili studenti sexty a septimy Jihočeské divadlo v Českých Budějovicích. Šlo o inscenaci autorského tanečního představení Deník přání. Choreograf Adam Sojka vytvořil nejen pohybový a obsahový koncept, ale i hudební doprovod. Jednotlivé scény ukazují naše vzpomínky, zkušenosti, které získáváme v různých životních etapách, ale hlavně zdůrazňují, že nejpodstatnější je, abychom si svůj život utvářeli sami a nebáli se být silnými individualitami.

Pro mnohé ze studentů se jednalo o první setkání s moderním tancem na jevišti a jejich reakce na tuto inscenaci se různily.

Ohlasy na představení:

„Představení se mi velmi líbilo, i když jsem očekávala něco úplně jiného. Předpokládala jsem, že se bude jednat o klasický balet, ale místo toho jsme se dočkali spíše moderního tance. Výkony herců byly však výborné a velmi jsem si to užila.“ Eliška Zezulová, sexta

„Představení mi přišlo v jádru poměrně jednoduché, ale jak se říká, v jednoduchosti je krása. Výrazovým tancem účinkující ztvárnili lidský život, to, že se všichni učíme od autorit, našich idolů, rodičů, přátel i milenců, ale nakonec takříkajíc tancujeme každý své sólo. Myšlenka představení, tedy to, že by se člověk měl v životě hnát za vlastním štěstím a neplnit cizí sny, byla osvěžující a obohacující. Místy mi scény přišly zdlouhavé a hudba monotónní, ale tanečníci to svým talentem dokázali vyvážit.“ Adriana Leštinová, septima

„Musím ocenit taneční vyjádření příběhu, hudbu a scénografii. Celkový tanec na mě přes všechny příběhové nedostatky velmi silně zapůsobil. Tanečníci pracovali jako tým a jejich precizní souhra byla obdivuhodná. Celý taneční soubor působil na jevišti příjemně a zdálo se, že si navzájem užívají společný prostor. Hudba mě hezky vtahovala do příběhu. Celkově lze tedy říci, že i přes některé nedostatky se jednalo o zajímavý a emotivní zážitek, avšak vypustila bych závěrečné mluvené slovo. Umění se má procítit, ne analyzovat.“ Eliška Knížová, septima