Pondělí 2.6., Den D:

Po napjatém očekávání je to konečně tady. Vítá nás nadšené zvolání vedoucího kurzu: „Děti, rychle sem!“ Důsledně rozřazeni podle fyzických možností vyrážíme do 50 km vzdálené Třeboně.  Ani jsme se nenadáli a byl tu první karambol. Někteří z nás neodhadli převýšení kopce na Hlinkách, nepřeřadili a ejhle! První hromadný pád byl na světě. Protože jsme věděli, že nehoda není náhoda, bleskově jsme zareagovali a pokračovali jsme dál. Cestou nás čekalo už jen několik propíchnutých duší a jedna zlomená duše. Po znamenitém obědě jsme nasedli do kánoí a ověřili si své vodácké zkušenosti.

Úterý 3. 6., Den druhý

Dnes nás čekají jen samé příjemné záležitosti, výlet do Majdaleny se slíbenou zastávkou v místním pohostinství. A naivně ještě věříme, že tamější knajpa má otevřeno. Zklamání ale vystřídalo nadšení v podobě návštěvy pivovaru. Vskutku znamenitý zlatý mok teče proudem, studenti samozřejmě jen upejpavě srknou a moku se již dále nedotýkají.

Středa 4. 6., Den třetí

Cesta kolem Světa za 45 minut, pádů nesčetně, desetiprocentní ztráty na životech povoleny, proto zachováváme chladnou hlavu. Prohlídka Schwarzenberské hrobky. Ti, kdo byli zatím dějepisem nezaujatí, hltají nyní každičké slovo emotivního projevu průvodce.

Čtrvtek 5. 6., Den čtvrtý

Nadšení pro historii přetrvává, toho využijí ve prospěch učitelé vedouce nás do třeboňského zámku. Zajímavé, zajímavé, zajímavé! Následuje sportovní odpoledne, kde si každý sportovec přijde na své. Volejbal! Fotbal! Tenis! Softbal! Frisbee! Pot! Slzy! Nadšení! To vše v jednom odpoledni!

Pátek 6.6., Nešťastný to den!

Deprese a dekadence jsou jasně viditelné v našich tvářích. Náladu nezlepšuje ani vize 50 kilometrů vedoucích zpět do Týna. Za 2 hodiny 45 minut čistého času nás opět přivítal s otevřenou náručí náš domovský Týn. Plni zážitků se vracíme domů a jen mlčky kýváme na otázky: “Tak jak bylo?“

Děkujeme, paní Gábi a Mr. Marku!

Lenka Kučerová a Eva Tetenková, septima