V podvečer 14. 2. 2017 se na autobusovém nádraží shlukovali studenti vyššího stupně našeho gymnázia. Nešlo o žádné spontánní projevy náklonnosti ani oslavy dne lásky, ale všichni netrpělivě přešlapovali a nemohli se dočkat autobusu, který je měl odvézt za kulturou do Jihočeského divadla v Českých Budějovicích. Ve tvářích přítomných byly znát rozpaky, co jen očekávat od klasického díla Kreutzerova sonáta, jemuž vdechli život herci studiové scény Na Půdě Jihočeského divadla.
Vdechnutá jiskérka života se v útulném sálku rozhořela mocným plamenem, hra všechny zcela pohltila a každý si s herci prožil opravdovou emoci vystupňovanou netradičním pojetím prezentace hlavní postavy, představované hned třemi herci. Díky skvělé sehranosti představitelů umožnil tento prvek působivě zobrazit vnitřní rozkol člověka, různorodost pocitů a názorů uvnitř jedné osoby. Hra vyjadřuje prázdnotu manželství postrádajícího lásku a ničivou sílu žárlivosti, která hrdinu dovede až k vraždě své ženy.
Představení pro nás bylo silným emotivním prožitkem, podbarveným impulzivní hudbou produkovanou herci přímo na scéně a dokresleným stupňovanými souzvuky hlasů. Bezprostřední blízkost scény a obecenstva, už tak vtaženého do hry, jen hlouběji vryla dýku hořkosti a rozpolceného ducha, kterou již držel každý z nás, do těla bezmocné krásky. Na zpáteční cestě si ještě každý sám pro sebe prožíval slyšené a prožité pocity a ve svém nitru jímal a převracel pachuť nenávisti zrazené lásky. Jaký to krásný Valentýn!
Petra Šulcová, sexta
